Cestovní horečka
Za dva týdny mizíme a já se už teď nemůžu dočkat. Nejraději už bych začala balit.
Před chvílí jsem dočetla nový článek od mojí oblíbenkyně Báry Šťastné, ve kterém zmiňuje tvrzení jednoho holandského psychologa, že dovolenou si užíváme ze všeho nejvíce, než vůbec začne. Na tom něco bude. Celé je to o nastavení vlastní mysli, o tom těšení se a pak o stresu z toho, že to moc rychle utíká. Před nějakou dobou jsem četla taky o tom, že by dovolená měla být delší, alespoň desetidenní. První tři dny si totiž údajně zvykáme na nové prostředí a poslední tři dny se zase chystáme k odjezdu.
Nebyli bychom to my, kdybychom neměli něco extra. Tentokráte jsme to udělali úplně naopak. Naše dovolená bude dohromady trvat týden, který si ještě rozdělíme, aby nám něco neuteklo. Tři dny v jednom městě, tři dny ve druhém a na vzpamatování se z příjezdu a odjezdu nám bude muset stačit čas během cestování, což dá plus mínus dohromady ten sedmý den. Myslím, že to bude parádní. Což o to, já bych klidně vydržela pět dní poznávat svět a pět dní ležet na pláži..., ale Tomáš by asi umřel nudou. Vybavila se mi scénka z Účastníků zájezdu, kdy dvě vysokoškolačky leží, opalují se a jedna druhé říká, že se nenudí, protože si třídí myšlenky. Tomáš a jeho myšlenky? To nechceš! A tak jsme raději akční.
Proces mého těšení se naplno odstartoval včera večer. Našla jsem si na internetu univerzální seznam věcí, co potřebují lidé na dovolenou, a začala jsem škrtat to, co my údajně nepotřebujeme, a poznamenávat si všechno, co ještě musím koupit. U některých položek jsem se docela bavila a na konci mi došlo, že jsem ze stejného zdroje čerpala i loni. Nebo to někdo ukrad...
Dneska jsem se vydala koupit všechno, co potřebujeme - tedy opalovací krém. Když už jsem tam byla, koupila jsem si ještě boty a něco na sebe, ale to bych tady až tak nerozváděla. Nejlepší je, že mi k tomu krému paní pokladní dala super dárek. Plastovou taštičku na kosmetiku se třema prázdnýma lahvičkama a se samolepícíma písmenkama. Lahvičky dobrý, ale ty samolepky!! jsou naprosto boží!!! Probudila jsem v sobě hravé dítě a hned jsem tu taštičku vylepšila.
Chtěla jsem teda původně napsat Zmuďáci, ale když jsem přilepila háček nad D, zjistila jsem, že už nemám A. Podobný příběh se odehrál i s E, takže sorry, Mindo, ty tam nejsi. Beztak pojedeme bez tebe. Což teda nevím, jak zvládnu...
Ale to už jsme zase u těch stresů, kterým je potřeba se před, během i po dovolené obloukem vyhýbat. A nejen kolem dovolené. Prostě pořád. Takže já už jsem zase sluníčková, jdu vymyslet, co by se dalo ještě poskládat z těch samolepek, ale asi nic moc, když nemám A ani E, a jdu pokračovat v ignoraci toho, že je venku hnusně.
Čágo.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment