Kocour není doma, kočky mají pré
Dnešní večer měl být parádní. Tomáš odjel do Plzně a my s Bridget jsme si plánovaly romantický večer ve dvou.
Koupila jsem gumový medvědy a kromě nich taky spoustu dalších věcí, které mi přivezli v několika papírových taškách. Jó, tašky... To je naše... Odpadky jsou zkrátka nejoblíbenější hračky ze všech. Několik minut měla naše chlupatá koule, která vlastně koule vůbec není, o zábavu postaráno. A já taky.
No a pak se nám ta romantika trochu zvrtla... Celé to začalo už předevčírem. Užívali jsme si pohodu ve třech a ta malá můra mi zničehonic vystartovala po palci a zasekla se. Bolelo to fest, ale člověk už je za ten půlrok tak nějak zvyklej. Jenže asi za patnáct minut jsem se do toho samého palce řízla žiletkou. Zařvala jsem, spíš proto, že jsem se fakt lekla. Za chvíli se do koupelny přiřítil Tomáš, co že se jako stalo, a svěřil se mi, že když mě slyšel, začal se rozhlížet po kočce a děsil se, co mi zase udělala. Pobavilo mě to, zasmáli jsme se, prst jsem si zalepila a bylo to. To jsem ale ovšem ještě nevěděla, co mě čeká dneska.
Náplast na prstě mě štvala, tak jsem ji sundala a slíbila si, že budu dávat pozor, abych si s tím zase něco nevyvedla. Neřadím se zrovna do sorty zručných a šikovných lidí, takže věřte, že to není jen tak. Ale vedla jsem si dobře. Pak ale madam zopakovala svůj oblíbený manévr a hádejte co.. Trefila se přesně. Ona má snad nějaký senzory.
Takže jsem chtě-nechtě zase vyhrabala náplast a smířila se s tím, že místo romantického večera to u nás začíná zavánět šikanou. Hlavní aktérka se schovala do tašky a byla tam asi půl hodiny. Já jsem vzteky sežrala skoro všechny gumový medvědy a teď je mi z nich pěkně blbě. Pustila jsem hokej, abych zjistila, že nás Kanada drtí, na což asi nemám nervy, takže Sex ve městě to jistí.
A ta malá teroristka si leží na okně, chrápe a vypadá tak, že ji prostě nejde nezbožňovat.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment