Rhodos: den za dnem, část první

Každý si pod pojmem líbánky představí něco jiného. Většina lidí asi válení se na pláži někde v Karibiku. Né že by se mi tahle varianta nelíbila, ale naše svatební cesta byla jiná. Bylo to jedno velké dobrodrůžo!!

 

Den první: úterý 28. června

Budíček byl velmi časný. Kolem třetí hodiny ráno jsme vstali a vydali se za naším dobrodružstvím, pro začátek na Letiště Mnichov. V 5:50 jsme seděli v letadle a před sebou jsme měli čtyři hodiny cesty. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že jde ve skutečnosti o hodiny tři a že zpátky za týden poletíme také tři hodiny a né dvě, jak píšou na internetu. Zatracený časový posun, zatracený počty... Můj muž se královsky bavil. Stejně jako v zimě cestou do Londýna, kdy mi nakecal, že při vzletu musím mít "otevřené" okno, protože z mého sedadla je nejlépe vidět na křídla a v případě, že by se něco stalo, jsem povinna informovat kapitána. Teď když to po sobě čtu, působí to dojmem, že jsem fakt úplně pitomá, ale kdybyste věděli, s jakou samozřejmostí mi to naservíroval... Chvilinku mi to zkrátka trvalo.

Let byl celkem v pohodě. Spala jsem. Jako vždycky.

Na ostrov jsme přiletěli v deset hodin místního času. Naši pronajímatelé nás vyzvedli na letišti a odvezli do našeho nového dočasného domova. Jen co jsme se rozkoukali, zamířili jsme na pláž, kde jsme měli v plánu přečkat do večera. Byla to celkem štreka, ale stálo to za to. Nikdo jiný kromě nás tam nebyl, jen sem tam někdo přišel, namočil se v moři a zase pokračoval dál. Koupali jsme se, váleli se na sluníčku a hráli slovní fotbal. Když mě to přestávalo bavit, nebo mě zrovna nic nenapadalo, říkala jsem na všechno "nanuk". Smíchy nás bolelo břicho. A večer jsme mu dali ještě jeden důvod. Večeři v domorodci doporučované taverně, která byla tak skvělá, že jsme se přejedli k prasknutí.

 

Den druhý: středa 29. června

Dobytí hlavního města Rhodu.

Nebyla bych to já, kdybych se první den na sluníčku nespálila. Tentorkát jsem v tom ale nebyla sama, spálenej byl i Tomáš. Podcenili jsme faktor opalovacího krému. Ze všeho nejvíc jsem měla spálené nohy a prdel, takže vidina hodinové jízdy autobusem byla dost hororová. Ještě k tomu mě postihla tropická nemoc - proces aklimatizace na tamní podnebí se ne a ne dokončit a kombinace šíleného vedra, vlhka a mého nízkého tlaku mě tu a tam vyváděla z rovnováhy.

Plížili jsme se podél zdí Rhodské pevnosti, protože jen tam byl stín, a každou chvíli jsme se zhroutili na jednu z laviček. Naštěstí to největší vedro za nějakou dobu opadlo a mohli jsme si město přece jen projít. Nejhezčí byl přístav. Tedy aspoň za mě. Foukal tam vítr, vlny se rozbíjely o útes a ty krááásný lodě... Kolos jsme nehledali, protože jsme věděli, že tam dávno žádný není. Před odletem jsme totiž viděli pořad Ženy na cestách, kde to říkali... (Mimochodem, u ničeho jsem se dlouho takhle nenasmála.)

P60629 122343 web

Když už jsme měli chození dost, zaparkovali jsme do jedné z mnoha kaváren. Kafe, úžasná čerstvá pomerančová šťáva a mňamózní cheesecake se nám jevili jako skvělí společníci k psaní pohledů.

IMG 9289 web

 

Den třetí: čtvrtek 30. června

Nejvtipnější den ze všech.

Ve středu večer se Tomáš s naším domorodcem domluvil na tom, že nám pomůže sehnat pronájem auta za slušnou cenu. Jak slíbil, tak udělal. Ještě nám dal na výběr. Prý jestli chceme nějakýho Chevorleta nebo Pandu. Pandu! Pandu! Tomáš zakroutil hlavou a tu Pandu domluvil. Jaké však bylo mé překvapení, když ráno auto přivezli. Co to je? Tohle přece není Panda! Takhle nějak začalo neustávající vyprávění další historky, jak ze mě měl zase jednou můj muž prdel. Stalo se totiž to, že přivezené auto se velice lišilo od mé představy, jak že vlastně vypadá. "Moje" Panda totiž není Panda, ale Fiat 500. Ovšem skutečnost, že jsme snad milionkrát jeli Prahou a já nadšeně vykřikovala "jé hele, Panda!!", zatímco jsme míjeli Fiata 500, a NIKDO mé tvrzení nevyvrátil (!!!), už nikoho nezajímá.

Tak jsme teda nastartovali toho hnusnýho Pandu a jeli na první výlet "báj kár". První zastávkou bylo Údolí motýlů, které bylo co by kamenem. Krááásná procházka přírodou, kterou vám zpestří ta nádherná poletující stvoření. Doporučuji toto místo navštívit nejenom každé romantické duši.

IMG 9327 web

Další zastávkou měla být Pštrosí farma. Tam jsme ale nešli, protože po příjezdu na místo jsme zjistili, že je to něco jako rodinná ZOO a chodí tam jen lidi s malýma dětma. Tak nám to bylo blbý...

Zalovila jsem tedy v paměti a cíl změnila z Pštrosí farmy na Lázně Kalithea. Nějakou dobu jsme jeli a nakonec jsme dorazili do malého města, ve kterém nebylo nic. Ale vůbec nic. Bylo mi to divný, tak jsem vytáhla zápisky, které jsem si doma udělala pro případ, že bych zapomněla, kam všude se chceme podívat. Když jsem rozluštila záhadu dne, bála jsem se to říct nahlas... Není totiž Kalithea jako Kalithies. Fakt sranda..

Dále naše cesta směřovala k oblíbenému turistickému místu zvanému 7 Springs /sedm pramenů/. Čekala jsem nějkou dlouhou procházku, ale ve skutečnosti všechny ty potoky pramenily jen pár metrů od sebe. Kochali jsme se tou krásnou podívanou. Já fotila jako divá a nekoukala jsem pod nohy, takže jsem málem šlápla na kraba. Oblezli jsme celé prameniště dokola a na chvilku se usadili u jednoho z pramenů. Tomáš, totálně zpařenej, se rozhodl trochu ze zchladit. Zul si boty a ponořil si nohy do vody. O pár vteřin později, zrovna když já jsem si zouvala boty a chystala se udělat totéž, ztuhnul a díval se někam doleva nad sebe. Podívala jsem se taky a dostala jsem záchvat. Smíchu.

7 springs web

Ta cedule by rozhodně měla být větší...

Po tomhle dobrodružství už jsme padali na hubu, tak jsme zamířili domů.

 

-pokračování příště-

Pin It

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

  • All
  • Cestou Necestou
  • Dumkyžalky
  • MadME
  • MadMYvšichni
  • MY2
  • Mámamámám
  • Svatba
  • Číčoviny
  • Výchozí
  • Dle názvu
  • Dle data
  • Náhodně
  • Jak jsem se stala mámou

    12. 12. 2019 21:51:57
    Budeme tři. Když jsem naposledy napsala tuhle větu, rozpoutala jsem ve svém okolí bouři různorodých reakcí od radostných přes překvapené až k naprosté panice.
    Zobrazit více
  • ...

    15. 2. 2018 18:08:47
    Člověk se zkrátka nezavděčí všem. Troufám si říct, že skoro nikdy. A to skoro si nechávám do nějaký pohádky, kterou budu jednou vymýšlet pro svoje děti. 
    Zobrazit více
  • ......

    6. 1. 2018 11:37:20
    HYGGE. Tohle slovo jsem slyšela poprvé den před Vánoci z úst mojí mámy. Během těch pár dní to bylo nejfrekventovanější slovo vůbec. Všechno bylo „HYGGE“ a bylo potřeba to neustále zdůrazňovat. Jsem zvídavý tvor, takže jsem se zajímala, co že to vlastně je. Spokojila jsem se s málem, tedy s tím, že je
    Zobrazit více
  • Cestovní horečka

    29. 6. 2017 18:16:00
    Za dva týdny mizíme a já se už teď nemůžu dočkat. Nejraději už bych začala balit. 
    Zobrazit více
  • Za ty tři roky, co jsem v Praze napořád, na mě kdekoliv, kam se mé životní cesty stočily, vždycky alespoň jedna zastávka na znamení čekala. 
    Zobrazit více
  • Kdy skončilo jaro?!

    28. 5. 2017 20:49:27
    Mám takový pocit, že letošní jaro bylo snad nejkratší ze všech jar, co jsem kdy zažila. Protože pokud mi chce někdo tvrdit, že přece jaro ještě je, když se smažím na sluníčku v plavkách a ten můj blázen se dokonce koupe (!), musím nesouhlasit.
    Zobrazit více
  • Dnešní večer měl být parádní. Tomáš odjel do Plzně a my s Bridget jsme si plánovaly romantický večer ve dvou. 
    Zobrazit více
  • Vzpomínka na Londýn

    25. 4. 2017 12:19:38
    Patnáct hodin, čtyři různé dopravní prostředky, devět přestupů, dvanáct nachozených kilometrů a dvoje totálně promočené boty.
    Zobrazit více
načíst další drž klávesu SHIFT aby se načetly všechny články načíst všechny

O mně

Jmenuji se Leontýna a už několikrát jsem ve svém životě spadla na hlavu, nebo se do ní aspoň pořádně praštila. Jsem tedy praštěná a nahlavupadlá a můj život v tom jede se mnou. Každý den narazím na něco, co mě rozesměje, velmi často to bývám i já sama. Baví mě pozorovat svět kolem sebe a lidi v něm. Baví mě vnímat jejich životní příběhy a poznávat jejich povahy. Vzhledem k tomu, že někdy nepoznávám ani sama sebe, věřte, že mám o zábavu postaráno.


Kontaktní formulář


Jméno:*
E-mail:*
Předmět:*
Zpráva:
Prosím potvrďte:

Nový článek na e-mail